Zpropadená Blanka. Úvaha neodborného pozorovatele.

sobota 10. červenec 2010 22:07

Lidové noviny věnují právem pozornost nehodě provázející dostavbu tunelu Blanka. Když jsem si přečetl dnešní zprávu Ondřeje Stratilíka o jednání pražské rady, začal jsem mít obavu, že radním víc záleží na tom, aby se z toho vytloukl politický kapitál než o to, aby se tunel bezpečně a rychle dostavěl. Veřejné mínění obyvatel Prahy, zvláště pak Dejvic o tunelu Blanka interpretované médii (kdoví, jak je to doopravdy) kolísá už dlouho mezi pozitivními představami naplněnou nadějí na jedné straně a protesty proti její stavbě vůbec a teď jakousi škodolibostí nad tím, že se nedaří tunel dokončit na straně druhé.

Země se kvůli stavbě otevřela třikrát. Dvakrát ve Stromovce a teď nedaleko Hradčan. Jámy na snímcích fotoreportérů vypadají dramaticky. Přesto, pokud si vzpomínám, jen při prvním propadu ve Stromovce byl někdo zraněn a i tam snad proto, že šel někam, kam chodit neměl a na nebezpečí ho upozorňovaly výstrahy.

Vezmu-li v úvahu průběh trasy tunelu, je to menší zázrak. Připomínalo mně to skutečnost, že na zem dopadá neustále mnoho meteoritů, a přesto jen naprosto výjimečně zasáhnou člověka. U meteoritů je to vysvětleno. Valná většina meteorů zhoří v atmosféře a meteority, které přežijí, dopadnou s mnohem větší pravděpodobností  někam do moře nebo na neobydlenou pustinu. Přes velkou zalidněnoust zeměkoule, plocha, kterou obýváme, je relativně malá.

S Blankou je to jiné. Trasa tunelu vede pod hustě zalidněnou částí Prahy, pod domy, pod ulicemi, hřišti, náměstími, kde je neustále mnoho lidí. Jak to, že se to nepropadlo v místech, kde by to způsobilo katastrofu?

Stavitelé metra znali výsledky geologického průzkumu. Nízko položené části Prahy stojí na písku přineseném Vltavou.Ten písek leží na kluzkém nepropustném jílu. Po vydatnějším dešti po něm promáčený písek krásně klouže. Vytváří se dutiny a to, co je nad ními, se propadá. Proto, když se stavbaři prokousávali pod Stromovkou, varovali, aby se tam nechodilo.

Geologové věděli, že v Dejvicích kolem Hradčan je druhé slabé místo. Po osm set let se tam ukládal odpad z Hradu a přilehlého podhradí. Podíváte-li se na dnešní skládky odpadu, snadno pochopíte, že by vás čekala překvapení, kdybyste ji začali podhrabávat. Proto Metrostav dosáhl zákazu parkování a procházek v místech, kudy se před dokončením tunelu podhrabával. Proto poslední propad odnesl jen bagrista, ale i ten měl štěstí a  přežil bez úrazu.

Byla jiná bezpečnější alternativa stavby tunelu? Byla. Byla nejen bezpečnější, ale i levnějsí. Nemá-li být tunel moc hluboký, vykope se příkop a na jeho dno se uloží tubus tunelu, který se pak zasype. To však pochopitelně nešlo. Nešlo vykácet široký pruh stromů ve Stromovce, zbourat ruské velvyslanectví a mnoho dalších domů, které stály tunelu v cestě.

Proč píšu o něčem, čemu rozuměji jiní mnohem lépe? Protože vidím, že mnozí radní dělají z nešťastné událostí kriminální a politický případ. Slouží to k tomu, aby se po Topolánkovi a Langrovi politicky “dorazil“ Pavel Bém a aby se otevřela cesta k tomu, aby Blanku dostavěla jiná firma. Odborníci mi říkají, že u nás má dost prostředků ke stavbě tunelů – a metra – jen Metrostav. Takže když Blanku nedostaví Metrostav, zakázku dostane zahraniční, nejspíš rakouská firma. Rakušané přece dovedou stavět tunely pod Alpami. Vypíše se výběrové řízení, konkurenční zájemci o stavbu se několikrat odvolají a Blanka bude sjízdná za 3 – 4 roky. Možnosti všelijakých zákulisních jednání se otevřou doširoka. Mnohem dál, než tomu snad bylo doposud. O finančních nákladech nemluvím.

Druhý důvod, proč o tom píšu. Připomíná mi to situaci, které jako lékař rozumím lépe. Roku 1998 onemocněl prezident Václav Havel při pobytu v Alpách a příznaky svědčily pro chřipku. Chirurgové v Innsbrucku rozpoznali, že došlo k prasknutí výchlipky střeva a zachránili mu život. Podle mého mínění to samo o sobě ještě nevylučovalo, že měl i tu chřipku a k ruptúře divertiklu střeva došlo více méně nezávisle na tom. Prezident Havel získal důvěru ke svému zachránci, a proto i v dalších letech dával přednost léčení v Innsbrucku před Iéčbou v Motole.

To však neznamená, že obecně by naši lékaři, včetně břišních chirurgů, byli méně odborně zdatní než chirurgové v Innsbrucku. Veřejně to ostatně prohlásil sám profesor Ernst Bodner, který Václava Havla v Innsbrucku operoval.

Myslím, že něco podobného platí o i stavbě Blanky. Nepodceňuji obavy a nepříjemné nesnáze obyvatel Dejvic. Jejich dosavadní trápení by však mohlo do jisté míry ztratit smysl, kdyby se teď - nikoli z reálných bezpečnostních důvodů - měla stavba zbytečně protáhnout.

Kdybych své srovnání měl dovést do konce, řekl bych, že podobnou chválu našich stavbařů, s jakou ocenil naše chirurgy profesor Bodner, nemůžeme čekat od eventuálních rakouských konkurentů Metrostavu.

Oldřich Vinař

JhFfDVyxOIMxUmCPDdfQRbwDDuUAvkXpK18:1524.7.2011 18:15:02
sdMinIGsbrkTSkhIFsPZz06:2424.7.2011 6:24:18
OTqGSamsRWemGvhkHjuQv17:5211.7.2011 17:52:58
qNSJuxLsAhQtFCbOZxQeWj14:3210.7.2011 14:32:25
ExyjdnrerKQaiJXZNQQOToHtq12:2610.7.2011 12:26:18
ZuzkaObyvateli Dejvic08:4713.7.2010 8:47:24
Obyvatel DejvicRozumné slovo23:5812.7.2010 23:58:29
JurčíkNejen Blanka, ale i kousky dálnic...16:4912.7.2010 16:49:17
JaromírAd Vanek: Mluvis k sobe debile?21:0211.7.2010 21:02:19
grizzly9992007Důvody medializace20:2811.7.2010 20:28:23
Jiří LinhartKterej debil ?19:1711.7.2010 19:17:45
Jiří LinhartKterej debil ?19:1311.7.2010 19:13:55
ZetkaKdo za to může?17:1211.7.2010 17:12:04
KalandraNevsiml jsem si12:3911.7.2010 12:39:31
AntijozinJozine12:3411.7.2010 12:34:40
VanekRe: Jeste s Vama bydli nebo uz Vam zdrhli?12:2511.7.2010 12:25:03

Počet příspěvků: 31, poslední 24.7.2011 18:15:02 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Oldřich Vinař

Oldřich Vinař

Chci psát komentáře k aktuálnímu dění v neurovědách, zvlášť v těch směrech, kde bych reagoval na obsah Lidových novin, někdy i komentáře k současnému dění na politické nebo kulturní scéně.

Pracuji už skoro 60 let jako psychiatr, nejprve v léčebně v Kosmonosích, pak jako asistent v Ústavu pro doškolování lékařů. Odtud jsem přešel do Výzkumného ústavu psychiatrického, pak jsem vedl Společnou laboratoř Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu chemie a biochemie AV. Jako důchodce pracuji ve své psychiatrické ambulanci. Zajímám se hlavně o psychofarmakologii a v posledních letech o lingvistiku a její přesah do filosofie. Vždy jsem spojoval psychoterapii s farmakoterapií.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.