Inspirovala mě také zasloužená státní cena udělená prezidentem republiky Vladimíru Renčínovi. Představuji si, jak kreslí dva české mudrce, kde jeden druhému říká, jak už ten Kalousek neví, oč nás ještě okrást a tak nás připravil o jednu hodinu - najednou máme ne deset hodin jako včera ve stejnou „hvězdnou“ chvíli, ale jen devět.
Mám řadu pacientů, kteří trpí periodicky se opakujícími afektivními poruchami, ke kterým patří i sezónní deprese. Některým radím léčbu jasným světlem, někdy ordinuji i do lékové formy upravený melatonin. Vdy jim však také radím, aby vnesli do svého cyklu bdění a spánku co možná přísný řád. Začít mají tím, že dodrží přisně stejnou hodinu ranního vstávání, a to i o víkendu. Mnoho z nich totiž spí v sobotu a v neděli do devíti déle jako většina národa. Třeba do desíti dopoledne, přestože vědí, že je pak bolí hlava a „dohromady k ničemu“ nejsou.
Jen těmto lidem radím, aby nepřestali najednou spát o hodinu déle od posledního říjnového víkendu, ale aby vstávali tak, jakoby dál trval letní čas a jen postupně po pěti deseti minutách přidávali na jeho délce ráno.
Jen pro tyto lidi, jsou-li bohatí a žijí v USA, k disposici sanatoria, jejichž klienti se učí udržet velmi přísný časový režim. Nejen spánek, ale také jídlo, pracovní aktivita, sport a relaxace má přesný denní rozvrh. Když tento režim dlouhodobě dodrží, mohou mnozí pacienti trpící třeba bipolární afektivní poruchou radikálně snížit dávky léků sloužících ke stabilizaci jejich afektivity nebo je i přestat užívat - a deprese ani manie se jim nevracejí.
Podobná sanatoria dokonce přeučovala „sovy“, tedy lidi, kteří chodí spát až po půlnoci a vstávají až v dopoledních hodinách, na „skřivánky“, kteří radostně vstávají s východem slunce. V sanatoriu žijí v místnostech s umělým osvětlením a denní světlo k nim nesmí proniknout. Denně chodí spát o deset - patnáct minut později, což jim nedělá potíže. Když po týdnech až dvou měsících začnou vstávat v šest ráno, otevřou se okna, vyjdou na slunce a tento nový režim se pak snaží dodržet.
Jinak je tomu s převážnou většinou lidí. Na ty má změna na čas astronomicky - tedy na zimní - příznivý vliv. Nemusíme vstávat do tmy a světlo potřebujeme k dobrému vyladění svých vnitřních biologických rytmů. Přispívá to k adaptaci člověka na to, co se děje v přírodě: jsme bdělí, když je denní světlo.
Mít o hodinu delší víkend je ostatně příjemné, není-liž pravda?
Jen škarohlídi se už teď bojí, že na jaře budou muset zničeho nic vstávat do tmy a mít víkend o hodinu kratší.
Ještě poznámku k melatoninu v tabletách. I mnozí lékaři a lékárnicí se mýlí, když ho pokládají za hypnotikum. Nebudete po něm spát déle. Váš spánek však bude klidnější a budete se po něm cítit odpočatější. Tableta užitá v pravidelnou večerní hodinu pomůže šišince mozkové lépe synchronizovat biologické rytmy, podle kterých „jede“ vaše štítná žláza, nadledvinky, ledviny, játra, a další vnitřní orgány. Navíc šetří tryptofan, ze kterého se melatonin tvoří za tmy a zbývá ho víc pro tvorbu serotoninu, který se z něho tvoří za světla. A dostatek serotoninu chrání mozek před škodlivým distresem a depresivní poruchou.
