Vibrace

sobota 29. prosinec 2012 08:36

Obraz vytvoří MÉDIA, tentokrát kreativně personifikovaná sloupkem Martina Weisse v LN. Obdivuhodně shrnul jevy posledních dnů. Jsem mu zavázán. Inspiroval mne k postoji: „A co když je to naopak?“ NAOPAK zde neznamená popření, ale řekněme Hegelovu (nikoli marx-leninskou) dialektiku.                  

Letos na Štěpána nezačala prezidentská volební kampaň. Proč? Nevíme, jestli přímí volby prezidenta vůbec budou. Možná je to dobře, poněvadž LID dal přednost slavení Vánoc, LID, kvůlí kterému se vrazily a vrážejí miliardy do přímé volby. Proč nefinancovat tyto circenses, kdyt zřejmě na to máme.

 

Stát vytváří problémy a rozumnožuje nejistotu v ekonomice a financovaní. Třeba ve výši daňových sazeb. Kdo je to stát? Předsednictvo vlády a ministerstva jsou baráky. V baráku pracuje předseda vlády a v jiných barácích ministři.

 

Kdyby se stal Okamura prezidentem, bylo by to směšné. Proč? Okamura by uměl nejlíp zařídit, aby stát fungoval, kdyby se stal generálním ředitelem podniku „Státní správa“, ale to by se musel opřít o realizaci kostlivce ve skříni. Zákona o státní správě a jejího oddělení od politiky.

 

To však není ani dostatečný a už vůbec ne dobrý důvod, aby byl prezidentem jako jeho reprezentant nejen dovnitř, to jest pro LID, ale taky navenek, za hranicemi státu.

 

Něco podobného, ale ještě v závažnější podobě to platí o Janu Fišerovi. Že umí úřadoval, ukázal, když úřadoval jako předseda úřednické vlády. Pokud vím, nikdo ho tehdy do této role nevoil, aby ho v ní zastupoval. Máme přece zastupitelskou demokracii. To jen teď ji chceme opravovat tou přímou volbou prezidenta. Přímo mohou volit občané malých měst ve Švýcarsku, kde se všichni znají. Proč najednou rovnou hlavu deseti miliónů lidí?

 

ALE. Nejen pro mne, ale věřím, že i pro mnoho občanů je nestravitelný na stolci, na kterém seděl T.G:Masaryk a Václav Havel. Pokládám za chucpe, že se vůbec do toho postu cpe. Vstoupil do zločinecké organizace KSČ v roce 1980. Souhlasím se Zbyňkem Petráčkem, že to nebyl omyl, ale mravní selhání.

 

Já se k omylu přiznám. V době Pražského jara jsem vyhověl výzvě lidí, kterých jsem si vážil, abych do KSČ vstoupil. Uvěřil jsem, že zvrátit bolševickou diktaturu lze jen reformou zevnitř, zvenku že by to mohlo mít šanci jen za cenu třetí světové války. Na tu tehdy nebyly demokratické velmoci připraveny, zvláště ne v Ervropě. Samy tehdy přiznaly, že by sotva dokázaly se svými armádami něco takového, co 21. srpna 1968 realizovala Bratrská pomoc.

 

Mám zřejmě jinou představivost než Martin Weiss, pro kterého není nic horšího, než volba prezidenta senátory a poslanci. Kdo volil TGM a Václava Havla?

 

Asno, kandidáty si vybral VELKÝ BYZNYS. Jsou státy, kde to říkají nahlas: preziádnentské volby v USA vyhrává kandidát, který má na kampaň od sponzoru-finančních oligarchů víc peněz.

 

Dochází k vibraci mezi politikou (umění získat moc) a ekonomikou (umění nahromadit a investovat kapitál).

 

Vibrace jen chvění. Tomáš Halík to tvrdí o víře: co se nechvěje, není pevné.

 

Dvacet let normalizace je jednou z nejostudnějších etap našich dějin. Lingvisticky to Gustáv Husák dobře vystihl. Co je „normální“? Běžně se míní, že je to to, co je obecně přijímané, cop se jaksi většinou děje.

 

Ke mně jako k psychiatrovi přicházejí také pacienti, kteří se ptají: doktor, jsem normální? Řadě z nich odpovím, že někteří psychiatři, když jsou mezi sebou, označí některé jedince jeko „hnusnej normál“. Lidské je přece to, že lidé jsou různí. Začíná to Vive le difference! dotažené dnes do filosofického DIFFERANCE.

 

Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav pohody, kdy je člověku dobře po stránce tělesné, psychické i sociální. To je ovšem ideál, ke kterému má zdravotnictví směřovat. Zatím není „normální“.

Oldřich Vinař

dr.med.cerny ,obcan EU ale ne Ceskaat je presidentem CR kdokoli13:281.1.2013 13:28:27
dr.med.cerny ,obcan EU ale ne Ceskavarietas delectat13:151.1.2013 13:15:58

Počet příspěvků: 2, poslední 1.1.2013 13:28:27 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Oldřich Vinař

Oldřich Vinař

Chci psát komentáře k aktuálnímu dění v neurovědách, zvlášť v těch směrech, kde bych reagoval na obsah Lidových novin, někdy i komentáře k současnému dění na politické nebo kulturní scéně.

Pracuji už skoro 60 let jako psychiatr, nejprve v léčebně v Kosmonosích, pak jako asistent v Ústavu pro doškolování lékařů. Odtud jsem přešel do Výzkumného ústavu psychiatrického, pak jsem vedl Společnou laboratoř Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu chemie a biochemie AV. Jako důchodce pracuji ve své psychiatrické ambulanci. Zajímám se hlavně o psychofarmakologii a v posledních letech o lingvistiku a její přesah do filosofie. Vždy jsem spojoval psychoterapii s farmakoterapií.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.