Jak předpovědět výsledky voleb.

středa 9. říjen 2013 21:26

Umění předvídat budoucnost je významným znakem inteligentního člověka. Kdo umí předvídat, je zpravidla úspěšný. Pomáhá zkušenost, poněvadž lze předpokládat, že za obdobných podmínek se některé události opakují. Dá se říct, že nejlépe se předpovídá to, co se už stalo. Volby na nečisto jsme měli nedávno, když volili středoškoláci. Volby však mohou dopadnout jinak, protože všichni voliči nejsou středoškoláci ani jejich rodiče, kteří jim třeba radili, koho volit. Navíc, u mnohých mohla puberta způsobit, že úmyslně volili opak, než jim radili rodiče. Takže zbývají průzkumy veřejného mínění, kde se tazatelé ptají na volební preference reprezentativního vzorku obyvatel.

Býváme udiveni, že různé agentury docházejí k dost rozdílným výsledkům. Na jejich předpovědích však může hodně záležet, protože se leccos může stát už proto, že to nějaká autorita předpověděla. Nerad bych např. volil stranu, která podle průzkumu nedosáhla ani pětiprocentního minima, aby se dostala do parlamentu.

Známá je historka o synovi náčelníka jednoho kmene severoamerických Indiánů. Úspěšně končil univerzitní studia, když ho rada starších povolala zpět do rezervace, poněvadž jeho otec nečekaně zemřel. Vrátil se a ujal se funkce náčelníka. Dobře vykonával funkci, která je analogická funkci starosty. Přišel však srpen a rada starších ho požádala, aby se spojil s Manitou a předpověděl, jaká bude zima. Budou podle předpovědi dělat zásoby dřeva. Nový náčelník zopakoval rituály, které dělal jeho otec. Kouřil dýmku s různými bylinami, dlouho se díval do ohně, pozoroval, kam nese vítr kouř a jak se čeří vodní hladina jezera. Žádná inspirace však nepřicházela. Telefonoval tedy meteorologům - přátelům z univerzity, aby mu poradili. Odpověď však byla neuspokojivá. Je příliš brzo, ať se zeptá v září. Náčelník tedy odpověděl starším vyhýbavě, že Manitou zatím radí dříví připravovat, ne však víc než loni.

V září se situace opakovala a náčelník si nevěděl rady. Uvážil však, že lepší než mrznout bez ohně, je připravit dostatek dříví. Když se koncem září ptal meteorologů na univerzitě, dočkal se určitější odpovědi. Zima bude tuhá. Indiáni tedy zesílili svéí úsilí, aby dřeva bylo dost.   

V říjnu si chtěl náčelník na univerzitě ověřit, zda zima bude opravdu krutá. Odpověď byla zcela jednoznačná. Budou velké dlouhé mrazy. Zeptal se tedy, podle čeho dělají tentokrát tak jistou předpověď. Dověděl se, že zjistili, že Indiáni hromadí dříví, jako už dlouho ne a ti se nikdy nemýlí.

Zde historka končí. Nevím, zda se příroda řídila předpovědí a zima byla opravdu tuhá. Dovedu si jen představit, že v březnu se interpretovaly v zimě naměřené teploty tak, že zima skutečně tuhá byla. Už proto, aby proroci neztratili tvář.

Pro naši předvolební situaci může být poučná taky anekdota. Jeden miliardář si chtěl pohrát s názory svých podřízených ptal se, kolik je dvě a dvě. Účetní řekla bez přemýšlení čtyři a něco si pomyslela o duševním zdraví miliardářů. Teoretický matematik si vyžádal čtrnáct dní na rozmyšlenou. Přišel s odpovědí, že to jsou nejpravděpodobněji čtyři plus mínus 0,0000000137. Ovšem jen za splnění určitých podmínek jako je např. to, že rozdíl mezi jednou a dvěma je co možná stejný jako rozdíl mezi třemi a čtyřmi.

Podivná však byla reakce statistika, když mu položil stejnou otázku. Zbledl a požádal šéfa, aby s ním zašel do sklepní místnosti. Tam utěsnil všechny škvíry, ucpal klíčovou dírku. Pak se šeptem zeptal:

„Kolik potřebujete, aby to bylo?“

Nechci si nic zlého myslet o agenturách, které zkoumají veřejné mínění. Vím však, že může záležet na intonaci, se kterou se tazatel ptá, na slovosledu napsané otázky, na tom, zda má dotazovaný právě hlad a zda je mu tazatel nebo tazatelka sympatická nebo ne.

Takže nebudu volit podle předpovědí. Budu volit stranu podle jejího programu a budu se snažit posoudit, jestli je splnitelný. Budu kroužkovat kandidáty, o kterých si budu myslet, že dělají politiku pro mé dobro a ne proto, že je nějaký miliardář za to platí - nebo proto, aby ukojili svou touhu po moci.         

Oldřich Vinař

Oldřich Vinař

Oldřich Vinař

Chci psát komentáře k aktuálnímu dění v neurovědách, zvlášť v těch směrech, kde bych reagoval na obsah Lidových novin, někdy i komentáře k současnému dění na politické nebo kulturní scéně.

Pracuji už skoro 60 let jako psychiatr, nejprve v léčebně v Kosmonosích, pak jako asistent v Ústavu pro doškolování lékařů. Odtud jsem přešel do Výzkumného ústavu psychiatrického, pak jsem vedl Společnou laboratoř Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu chemie a biochemie AV. Jako důchodce pracuji ve své psychiatrické ambulanci. Zajímám se hlavně o psychofarmakologii a v posledních letech o lingvistiku a její přesah do filosofie. Vždy jsem spojoval psychoterapii s farmakoterapií.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora