Probíhá ještě Ištvánova realizace?

úterý 31. prosinec 2013 16:31

Sledovanost tehdy byla asi vynikající. Lid před obrazovkami televizorů trnul. Co se děje? Maskovaní ozbrojenci v tichosti a se zdvořilostí, kterou posléze soud shledal jako neposkvrněnou, zatýkali na vysokých stupních státní moci osm osob, z nichž jen jednu nevzali posléze do vazby. Byl to jakýsi ponurý začátek divadelní hry, jejímž protagonistou byl vrchní státní zástupce JUDr Ivo Ištván, který hovořil v televizi neobvykle pečlivou neuspěchanou dikcí žargonem policejních vyšetřovatelů, aby informoval lid, že „probíhá realizace“. Informační hodnota tohoto lingvistického skvostu přeloženého do češtiny je asi tak „děje se to, co se děje“.  

Dnes víme, co to znamenalo: scénář jsme napsali, teď spustíme jeho provedení. Cílem realizace bylo svržení koaliční vlády Petra Nečase a upevnění moci Lidem Přímo Zvoleného Prezidenta a jím jmenované vlády, která je v demisi, protože ji parlament nedal důvěru.   

Současným držitelům moci prospívá, je-li tento stav udržován co nejdéle, přesto že proběhly mimořádné předčasné volby. Velmi jim vyhovuje, že pečení koaliční smlouvy trvalo neuvěřitelně dlouho a jednalo se i o takových podrobnostech, že se občan mohl ptát, nač se má ještě parlament scházet, když je všechno tak pečlivě domluveno a podepsáno včetně souhlasu se sankcemi pro poslance, který by se utrhl a hlasoval podle svého svědomí a ne podle toho, co „koaličně“  podepsal.

Bez velkého křiku čistí dozorčí rady od přívrženců nynější oposice a dosazují tam své lidi. Upevňují tak svou  ekonomickou moc, která se díky dostatku prostředků na reklamu (čti na volební kampaň, která začala okamžikem uzavření volebních místností) transformuje v moc politickou.  

Svět kráčí dál i za plotem českého záhumenku. Islámští extremisté spustili teror ve Volgogradě. Latinsky terror znamená hrůza, strach. Cílem nejsou ti mrtví, ti jsou jen prostředkem k vyvolání strachu. Teroristé jsou úspěšní – lidé ve Volgogradu se bojí jezdit do práce hromadnou dopravou.

Mohlo by to vést k zamyšlení Vladimíra Putina a vykonavatelů jeho moci. Mohl by uvážit, do jaké míry se vyplatí dávat asyl a podporovat přeběhlíka od americké tajné služby Edwarda Snowdena, jehož sláva je založena na prozrazovaní metod CIA, jejímž byl zaměstnancem.

I když se nám to nemusí líbit, technicky je snadné zaznamenávat každý telefonický rozhovor, každý náš pohyb po zeměkouli. Těch automaticky registrovaných záznamů jsou biliony a nikdo nestačí je sledovat a hodnotit.

Lze je však využít ex post, až potom, co se něco stalo. Ten student medicíny Pavel Pečonkin s deseti kilogramy výbušniny v batohu před svou sebevražednou hromadnou vraždou jistě s někým telefonoval, scházel se s někým, kdo mu tu výbušninu dal. Tak je možné odhalit organizátory teroru. Ale to by se musel Vladimír Putin s Američany domluvit. A EU by se nemusela tak pokrytecky pohoršovat, že někdo nahrával telefonáty paní Angely Merkelové.     

                                                                      X

 Sledovanost televize při vystoupení Ivo Ištvána byla vysoká. Lid mohl sledovat jednotku Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu v akci. Útvar, který sledoval premiéra a jeho milenku byl sledován televizními reportéry. Řetěz sledování a sledovanosti se zdá být nekonečný. Jak mohu vědět, že si někdo nepřečte přes družici PIN mé kreditní karty, když si vybírám hotovost z bankomatu a zjistí, že zůstatek na mém účtu je tak nízký, že znevažuje slova mých blogů?        

Oldřich Vinař

Oldřich Vinař

Oldřich Vinař

Chci psát komentáře k aktuálnímu dění v neurovědách, zvlášť v těch směrech, kde bych reagoval na obsah Lidových novin, někdy i komentáře k současnému dění na politické nebo kulturní scéně.

Pracuji už skoro 60 let jako psychiatr, nejprve v léčebně v Kosmonosích, pak jako asistent v Ústavu pro doškolování lékařů. Odtud jsem přešel do Výzkumného ústavu psychiatrického, pak jsem vedl Společnou laboratoř Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu chemie a biochemie AV. Jako důchodce pracuji ve své psychiatrické ambulanci. Zajímám se hlavně o psychofarmakologii a v posledních letech o lingvistiku a její přesah do filosofie. Vždy jsem spojoval psychoterapii s farmakoterapií.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora