Jak moc stres škodí zdraví?

úterý 1. září 2009 17:23

Stres je jedno z inflačních slov, kterým přetékají mediální texty. Podobným slovem je deprese. Málokdo se stará, co vlastně tato slova přesně znamenají.

 Medicína má pro stres jasnou definici. Je to stav, kdy dochází k uvolnění stresových hormonů z nadledvinek, především kortizolu. Kortizol mobilizuje organizmus k akci – ať už k útěku před predátorem, nebo k výstupu na tobogán, po kterém se budu pár minut klouzat do bazénu s předehřátou vodou. Je-li nám stres příjemný, mluví věda o eustresu, je-li extrémně nepříjemný, mluví o distresu. Typická pro distres je situace, kdy jsem vážně ohrožen na životě a nemohu proti tomu nic dělat: zachránil jsem se při povodni na střeše domku a doufám, že pro mne přiletí helikoptéra. Skočím-li do rozvodněné řeky, určitě se utoůpím. O tom, jde-li o eustres nebo o distres, rozhoduje míra svobody ve kterém je „stresovaný“ člověk. Rozhodl-li jsem se skákat s padákem, zaplatil jsem si kurs a mám před skokem z letadla, mám v krvi vysokou koncentraci kortizolu. Zvolil jsem si eustres sám a svobodně. Budui-li sedět v dopravním letadle, které následkem poruchy motorů padá do skalnaté pouště, budu v distresu.

Eustres zdraví nepoškozuje. Distres ano. Může dokonce vést ke zmenšení některých částí mozku. Není náhodou, že antidepresíva dovedou toto zmenšení vyhojit.

Před následky stresu, který by bylo možné pokládat za  distres (válka, bombardování, ekonomická krize nebo dokonce koncentrační tábor, ve kterém vězni neztratili naději) může člověka chránit lidská společnost – vědomí, že stejnému nebezpečí, kterému jsem vystaven, je vystavena velká část populace a já jsem s jedinci této populace v denním kontaktu. Stres však plodí nemoc, jsem-li sám. Zvlášť tehdy, když si uvědomuji, že jsem zodpovědný za jeho příčinu. Vlezl jsem do pasti sám. Jedna z dnes už populárních teorií vysvětluje vznik úzkostných neurotických poruch nebo psychosomatických nemocí tím, že člověk tuto příčinnou souvislost vytěsní do podvědomí, („zapomene“). Za tuto „zbabělost“ ho příroda potrestá vředovou chorobou žaludku nebo nespavostí a fobiemií.

Současný „společenský stres“, jak ho popsal MUDr Jan Hnízdil v LN 24.7.2009, tedy sotva může přivádět lidi do ordinací lékařů. Na korupci, kriminalitu, špatnou vymahatelnost práva a hulvátství politiků si můžeme stěžovat a nadávat, ale nemocní z toho nebudeme. Jistým rizikem by to mohlo být, kdyby nás to postihovalo osobně a kdybychom o tom mluvit nebo psát nesměli. Ani s manželkou nebo dětmi. Třeba proto, že jsme jim zatajili, že jsme prohráli moc peněz v kartách nebo je vydali za večeře s milenkou.
Oldřich Vinař

kdeJPmTcBcOBFPGtLGbmHgwMHUzWMSYZN13:2910.7.2011 13:29:29
NULI - NulíčkováTaky mě Vaše téma19:432.9.2009 19:43:02
Lída V.Víte co, Hedvicku,22:241.9.2009 22:24:58
Ross Hedvicektakze uz skoro sedesat let21:501.9.2009 21:50:10
Lída V.Děkuji Vám!20:211.9.2009 20:21:48

Počet příspěvků: 5, poslední 10.7.2011 13:29:29 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Oldřich Vinař

Oldřich Vinař

Chci psát komentáře k aktuálnímu dění v neurovědách, zvlášť v těch směrech, kde bych reagoval na obsah Lidových novin, někdy i komentáře k současnému dění na politické nebo kulturní scéně.

Pracuji už skoro 60 let jako psychiatr, nejprve v léčebně v Kosmonosích, pak jako asistent v Ústavu pro doškolování lékařů. Odtud jsem přešel do Výzkumného ústavu psychiatrického, pak jsem vedl Společnou laboratoř Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu chemie a biochemie AV. Jako důchodce pracuji ve své psychiatrické ambulanci. Zajímám se hlavně o psychofarmakologii a v posledních letech o lingvistiku a její přesah do filosofie. Vždy jsem spojoval psychoterapii s farmakoterapií.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.